Zrušení superhrubé mzdy je drahým a neúčinným způsobem podpory spotřeby domácností

Parlament České republiky projednává tzv. daňový balíček. Díky poslaneckému pozměňovacímu návrhu předsedy vlády Andreje Babiše má v jeho rámci dojít ke zrušení tzv. superhrubé mzdy. Součástí předloženého návrhu je snížení mezní efektivní sazby daně o čtvrtinu, s předpokládaným negativním dopadem do veřejných rozpočtů přibližně 90 miliard korun. Ministerstvo financí argumentuje, že předložený návrh výrazně podpoří spotřebu domácností. Podle odborníků z Vysoké školy ekonomické v Praze tomu tak ale není, zrušení superhrubé mzdy není efektivním nástrojem, jak spotřebu domácností podpořit.

Své argumenty předkládají Savina Finardi, Jakub Fischer a Petr Mazouch ve studii Dopad změny sazby daně z příjmů fyzických osob na spotřebu domácností.

„Pokud by byla superhrubá mzda zrušena v podobě předložené premiérem Babišem, znamenalo by to na jedné straně propad veřejných rozpočtů o 90 miliard korun, na druhé straně by přímá spotřeba domácností vzrostla pouze o 48 miliard korun,“ uvádí Jakub Fischer, děkan Fakulty informatiky a statistiky. Jak je to možné? „Prostředky získané díky snížení daně plně utratí pouze zaměstnanci s hrubou měsíční mzdou do 30 tisíc korun. Lépe placení zaměstnanci utratí jen část peněz a zbývající část uspoří, přičemž při hrubé měsíční mzdě nad 60 tisíc korun už je navýšení spotřeby prakticky zanedbatelné,“ vysvětluje Fischer.

Autoři studie zároveň přišli s alternativními návrhy, jak podpořit spotřebu efektivněji. Předkládají návrh na 19% sazbu daně z příjmu fyzických osob a zároveň, ve třech variantách, navýšení základní slevy na poplatníka. „Vyšší sazba daně spojená s vyšší základní slevou na poplatníka výrazněji pomůže nízkopříjmovým zaměstnancům a nebude mít tak vysoký dopad na veřejné rozpočty,“ popisuje Fischer. A protože je příjmová elasticita spotřeby u nízkopříjmových zaměstnanců mnohem vyšší, bude i navýšení spotřeby vyšší. „Pokud bychom při 19% sazbě navýšili slevu na poplatníka na 30 tisíc korun ročně, dojde k poklesu příjmů veřejných rozpočtů pouze o 24 miliard korun, přičemž přímá spotřeba domácností vzroste o 27 miliard korun,“ uzavírá Fischer.

Studie Dopad změny sazby daně z příjmů fyzických osob na spotřebu domácností