Přes Vídeň a Tel-Aviv až do Prahy na VŠE. S magistrou Nikolou Frollovou o její výzkumné činnosti zabývající se atribučními chybami a nečestným chováním.

Získala Hlávkovu cenu za vědu a to ji motivovalo ve vědecké práci pokračovat. Podle Nikoly Frollové to mají ženy ve vědě jednoznačně těžší, neboť téma rodičovství není v univerzitních strukturách příliš zohledněno. Jaké změny by ve vědecké sféře Nikola Frollová doporučovala? To si můžete přečíst v dalším rozhovoru.

Jaká je vaše dosavadní vědecká kariéra? 

V současné době dokončuji doktorát na FPH VŠE, mám před velkou obhajobou. Výzkumně se zabývám atribuční chybou a nečestným chováním. Absolvovala jsem několik zahraničních stážích například ve Vídni či Tel-Avivu, a vystoupila na několika prestižních zahraničních konferencích.  Ve svém výzkumu využívám  experimentální metody, terénní experimenty a kvalitativní metodologii. Spolupracuji také s komerčním sektorem jako konzultantka služeb a produktová designérka.    

Co považujete za zlomový bod, ve vaší kariéře, pokud ho vnímáte? Případně, pokud máte pocit, že jste ho ještě nedosáhly, jak si ho v budoucnu představujete? 

Zlomovým bodem pro mě byla spolupráce s mým školitelem Petrem Houdkem. Díky této spolupráci jsem také obdržela Hlávkovu ceny za vědu, která mě velmi motivovala ve vědecké práci pokračovat.    

Čím se aktuálně zabýváte? Jaké jsou vaše plány? 

Momentálně se připravuji na velkou obhajobu své dizertace a připravuji vědecké granty pro moji další vědeckou kariéru. Budu také usilovat o zahraniční postdoktranský grant. 

Jaké překážky jste ve své kariéře musely překonat? 

Zatím jsem měla štěstí, a velké překážky se mi vyhýbaly, mám štěstí, že jsem součástí vědeckého týmu Applied Ethics and Morality Research Group a mám podporujícího školitele, který mi dal šanci účastnit se jeho vědeckých projektů.  

Jak vnímáte pozici žen ve vědě a akademické sféře?  

Ženy to mají určitě těžší, protože v době doktorského studia často přirozeně přichází téma rodičovství, a matka je stále povětšinou primární pečující osoba. Tento aspekt není obecně příliš zohledněn v univerzitních strukturách a procesech a vzhledem k výši stipendia (či tabulkovému platu), téměř vždy bude finančně výhodnější, když bude doktorandka/vědkyně doma s dítětem, a to i za předpokladu, že její manžel pobírá minimální mzdu. Bez pomoci rodiny a vstřícných kolegů a nadřízených, tak může kariéra  vědkyně jednoduše stagnovat. Možnost podpory je tak externím faktorem, který v životě vědkyně vysvětluje hodně jejího úspěchu. 

Ženy ve vědě také více trpí tzv. Imposter syndromem,  kdy jedinec pochybuje o svých úspěších a má strach, že bude odhalen jako podvodník. Může to být způsobeno například tím, že ženy jsou ve vědě nedostatečně zastoupeny, což může vyvolávat pocit izolace a navozovat ženám pocit, že do akademického prostředí nepatří. Podle různých výzkumů, ženy na akademické půdě mohou také čelit vyšším nárokům a požadavkům než jejich mužské protějšky – To pak může vyvolávat pocit tlaku na vyšší výkonnost a pocitům nedostatečnosti. 

Když si projdete data, které máme k dispozici, vnímáte situaci stejně?  

Na základě výstupu z monitorovací zprávy je zjevné, že následná vědecká kariéra žen je stále velmi nepravděpodobný scénář. Navíc stále platí, že v mezinárodním srovnání patří úroveň zastoupení žen mezi výzkumníky v České republice k celkově nejnižším ze všech zemí EU. Na VŠE je podle dat situace z hlediska zastoupení žen lepší, z čehož mám radost, nicméně čím se posouváme výše po kariérním žebříčku, tím více zastoupení žen klesá, je tedy potřeba se této oblasti určitě systematicky věnovat. 

Na čem je za vás důležité zapracovat v rámci VŠE, ale i obecně akademického prostředí u nás, aby se postavení žen ve vědě zlepšilo? 

Pro jakékoliv změny je důležité, aby si vedení uvědomilo potřebu a výhody mít ženy vědkyně v organizaci. Měla by se zvýšit viditelnost a zastoupení žen v akademické obci, což může inspirovat mladší ženy k vědecké kariéře. Dále je naprosto klíčové poskytnout zdroje a podporu v rodičovství a to nabídnout citelnout podporu v nabízené flexibilní pracovní době a usnadnění/poskytnutí přístupu ke službám v péči o děti. To může ženám pomoci sladit jejich rodinné povinnosti a kariérní cíle. Obecně je také důležité systematicky pracovat s otázkou stereotypního vnímáním žen, které může bránit například v tom oslovovat je ke spolupráci.  

Obecně je také potřeba snížit administrativní zátěž a profesionalizovat vědecký projektový management, aby měli vědci lepší podporu i v samotném výzkumu. 

Jaké tipy a doporučení byste daly začínajícím vědkyním a vědcům?  

Nebát s říci si o pomoc a zpětnou vazbu zkušenějších kolegů. Naprosto klíčové je najít si schopného školitele, od kterého se můžete učit výzkumným praktikám. Zásadní je také navázat co nejvíce spolupráce je možné, protože v diskuzi a spolupráci je největší síla.