S doktorkou Kateřinou Kočí nejen o překonávání problémů v oblasti rovných příležitostí

Minulý týden jsme vás seznámili s první z žen ve vědě VŠE. Druhá žena v pořadí, kterou vám chceme představit, je Mgr. Ing. Kateřina Kočí, Ph.D., působící na Fakultě mezinárodních vztahů. V rozhovoru se mimo jiné dozvíte, na čem aktuálně pracuje či jaké je její profesní zaměření. S dalšími kolegyněmi se shoduje, že zcela zásadní pro vědeckou kariéru je zahraniční studium a zkušenosti na zahraničních univerzitách. 

Jaká je vaše dosavadní vědecká kariéra? 

Jsem odbornou asistentkou na Katedře mezinárodních studií a diplomacie (Fakulta mezinárodních vztahů) Vysoké školy ekonomické v Praze. Jako výzkumná pracovnice jsem mimo jiné spolupracovala v minulosti s Ústavem mezinárodních vztahů v Praze či Institutem pro evropskou politiku v Berlíně. Zaměřuji na aktérství EU, Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Unie, předsednictví EU, odolnost v regionu střední a východní Evropy a gender v diplomacii. V těchto oblastech výzkumu jsem publikovala několik odborných článků, studií a kapitol v monografiích (např. Cooperation and Conflict, JIRD, Politics & Gender, Hague Journal of Diplomacy). Své příspěvky jsem také prezentovala na několika mezinárodních konferencích (WISC, CEEISA, SGIR). Jako odborná asistentka na VŠE vyučuji předměty zaměřené na evropskou integraci, globalizaci a etiku v mezinárodních vztazích. Jako výzkumná pracovnice jsem se také podílela na různých projektech v rámci H2020 a několika projektech financovaných Technologickou agenturou ČR. 

Co považujete za zlomový bod, ve vaší kariéře, pokud ho vnímáte? Případně, pokud máte pocit, že jste ho ještě nedosáhly, jak si ho v budoucnu představujete? 

Návrat do práce po mateřské dovolené. Díky vstřícnosti vedení katedry, na které pracuji, jsem mohla nastoupit na plný úvazek na VŠE a pokračovat ve výuce i ve vědecko-výzkumné činnosti po mateřské a rodičovské dovolené. 

Čím se aktuálně zabýváte? Jaké jsou vaše plány? 

Momentálně se připravuji na další semestr. Pracuji na své vědecko-výzkumné činnosti a v blízké budoucnosti bych ráda naplnila podmínky pro habilitační řízení. Plánuji také výukovou mobilitu na slovinské univerzitě v Lublani a účast na dalších projektech. 

Jaké překážky jste ve své kariéře musely překonat? 

Rozhodla jsem se mít početnější rodinu, a byť jsem pracovala na malý úvazek i během mateřské a rodičovské dovolené, přesto jsem měla oproti svým mužským kolegům určitý pracovní výpadek, který se mnohdy velmi těžko dohání. Pociťuji to především v možnostech vytvářet si sítě známých (networkingu) a výrazněji v publikační činnosti. Vede to i k tomu, že je komplikovanější žádat a získávat nové projekty (granty). 

Přestože je práce v akademickém prostředí relativně flexibilní, i zde jako nejkomplikovanější vnímám slaďování pracovního a rodinného života. Typ práce mi umožňuje fungovat z domova, nicméně to neplatí pro výuku během semestru, a to zejména na menších katedrách, kde není jednoduché hledat zástup. 

Jak vnímáte pozici žen ve vědě a akademické sféře? 

Pozice žen se v akademickém světě určitě výrazně zlepšila. Na nejvyšších pozicích v akademii máme dnes ženy, a to slouží jako motivace pro mnohé další. Na druhé straně se ale stále objevují případy, kterým by již dávno mělo být zamezeno. Takové případy se v nedávném období objevily na předních českých univerzitách, s těmi je třeba se vypořádat. 

Obecně si také myslím, že akademické prostředí se příliš neliší svým přístupem k rovným příležitostem od všeobecného českého přístupu. Vnímání postavení žen v české společnosti, zejména z hlediska jejich účasti na rozhodovacích procesech, je velmi problematické, za evropským průměrem stále výrazně zaostáváme. Zlepšení je však velmi postupné a bude vyžadovat generační obměnu. 

Když si projdete data, které máme k dispozici, vnímáte situaci stejně? 

Ano, se závěry auditu souhlasím. 

Na čem je za vás důležité zapracovat v rámci VŠE, ale i obecně akademického prostředí u nás, aby se postavení žen ve vědě zlepšilo? 

Omezení administrativních úkonů, které často znemožňují soustředit se na výzkumnou činnost akademických pracovníků. 

Jaké tipy a doporučení byste daly začínajícím vědkyním a vědcům? 

Doporučila bych především zahraniční studium a možnost získat zkušenosti na zahraničních univerzitách. Takové zkušenosti jsou následně velmi důležité pro kariérní rozvoj, pro získávání nových projektů, podob. S rodinou je tato možnost většinou mnohem složitější, a to zejména pro ženy.